Orientální ovíječ filipínský
Některá zvířata jsou notoricky známá, zatímco jiné výtvory přírody nejsou zase tolik proslulé, ale možná je to velká škoda. Jedním z těch méně známých druhů je i ovíječ filipínský, který může v našich podmínkách působit trochu exoticky a orientálně.
Obývá lesy a pralesy Asie
Ovíječ filipínský je známý také pod jinými názvy. Setkat se můžete s pojmenováním ovíječ indický, ovíječ malajský či musang. Jedná se o lesní zvíře, které žije a loví především v noci. Vzhledem ke způsobu života se jedná o šelmu. V lidské péči se ovíječ filipínský může dožít až do věku dvaceti let. Ovíječ filipínský je vlastně poddruhem o trochu více známého ovíječe skvrnitého. Ovíječ dorůstá délky okolo osmdesáti až devadesáti centimetrů i s ocasem a hmotnost se u něho pohybuje do pěti kilogramů, nicméně běžnější je mezi dvěma až třemi kilogramy. V přírodě ho běžně najdete v lesích a pralesích, ale nevyhýbá se ani parkům a zahradám ve velkých městech. Ovíječ dokáže skvěle šplhat, ale poměrně často se zdržuje na zemi, kde si vyhledává potravu. Loví různé drobné živočichy – obojživelníky, hmyz, plazy, ptáky, menší savce. Valnou část potravy ovšem tvoří i rostlinná složka jako plody, bobule, ovoce a semena. Jak je již podle názvů zřejmé, ovíječe najdeme v Indii, jižní Číně, Malajsii, Srí Lance, na Filipínách a dalších ostrovech v okolí.
Samotářské zvíře
Ovíječi se v zajetí chovají nejčastěji v párech. Jedná se o malou šelmu s šedočerným zbarvením srsti, která má protáhlé tělo, krátké nohy, dlouhý ovíjivý ocas, špičatý čenich a poměrně velké oči. Na rozdíl od ostatních poddruhů nemá na hřbetě výrazné podélné pruhy a tečky. Ovíječi se řadí mezi cibetkovité. Ve dne pospávají většinou na nižších stromech a keřích. Stejně jako ostatní ovíječi, i tento poddruh je poměrně samotářský a samice vychovává mláďata sama. Samice rodí po 61 – 63 dnech březosti dvě až pět mláďat, která zpočátku schovává ve stromové dutině, aby je později s sebou vodila na pochůzky, kde je učí hledat potravu. Když se ovíječ filipínský cítí v ohrožení, vypustí nechutně páchnoucí sekret análních žláz, který následně u útočníka vyvolá nevolnost. Tím samým výměškem si ovíječi značkují své teritorium.
Ovíječ filipínský je chován v ZOO Plzeň, kde se také podařilo tuto šelmu odchovat. V Plzni byl ovíječ v zoo chován krátce již v sedmdesátých letech, kdy zde byly dva páry. První rozmnožení ovíječe filipínského se povedlo v roce 2010.