Magický chrám v Panenském Týnci

Magický chrám v Panenském Týnci

Magických míst je na území naší vlasti několik. Jedním z těch nejzajímavějších je určitě nedostavěný chrám v Panenském Týnci, který láká k návštěvě každý rok řadu turistů i lidí, co věří, že je místo nabije pozitivní energií.

Zóna pozitivní energie

Panenský Týnec je známý díky svému nedostavěnému gotickému chrámu. Místo v sobě podle některých zpráv ukrývá léčivou energii, a možná dokonce i ostatky svaté Anežky České. Když dorazíte do nedostavěného gotického klášterního chrámu, dýchne na vás zvláštní pocit. Uměleckou hodnotou jde o jednu z nejlepších českých památek a řada psychotroniků zde nachází velice silné energetické místo s léčivými účinky. Pozitivní zóna svým tvarem nápadně připomíná kříž.

A k místu se váže i legenda o tom, že duše rytíře Plichty z Žerotína dovede odradit každého, kdo by se opovážil chtít na místě chrámu stavět cokoliv jiného. Chrám má 21 metrů dlouhé kněžiště, které je vysoké více než dvacet metrů. Do současné doby se dochovaly jen části zdí. Panenský Týnec ležel již před stovkami let na důležité cestě zvané Via regia, která vedla z české metropole do Lipska. Původ města však sahá až do doby prehistorické.

Významní Žerotínové


Historie Panenského Týnce spadá již do počátku dvanáctého století, kdy je o něm první zmínka. Název pochází od slova Týn, což bylo ohrazené místo. Druhé slovo Panenský pochází od panen klarisek františkánského řádu. Na založení místního kláštera měl zásluhu velmi mocný rod Žerotínů. Klášter nechal postavit Habart ze Žerotína jako poděkování za uzdravení nemocné manželky. Jejich nejstarší syn Plichta se v Panenském Týnci zasloužil o monumentální chrám a dodnes se historici domnívají, že ho stavěla slavná huť Petra Parléře.

Plichta ze Žerotína sloužil významným evropským panovníkům – Janu Lucemburskému, Jindřichovi VII. a Eduardovi II. Plantagenetovi. O Plichtovi se dochovaly zprávy, že šlo o velmi dobrého turnajového bojovníka své doby. Plichta však nakonec zemřel v bitvě u Mühldorfu roku 1322 a po jeho smrti zůstal chrám nedostavěný.

Úkryt ostatků svaté Anežky?

Místní obyvatelé věří, že zde byly uloženy ostatky svaté Anežky, po nichž se dosud marně pátrá. Když husité táhli na Prahu, měli údajně klášter vypálit, ale Žerotínové byli s husity zadobře, takže klášter byl opraven a přesunuly se do něj jeptišky z Prahy. Pražské klarisky si tedy s sebou klidně mohly vzít i ostatky svaté Anežky, které následně uschovaly v Panenském Týnci. Poměrně zvláštní je fakt, že ostatky zde dosud nikdo dostatečně důsledně nehledal a mohou se skrývat v podzemní únikové chodbě.

Kromě ostatků by se v místním podzemí mohl ukrývat recept na výrobu kdysi populárních „kapek sv. Anežky“ či historické knihy a dokumenty. Klarisky chtěly v klášteře udělat školu pro chudé dívky, leč to se jim již nepodařilo, jelikož rozkazem císaře Josefa II. z roku 1782 byl ryze český klášter zrušen. Týnecké panství bylo o několik let později prodáno pražskému měšťanu a kupci Janu Tuscanymu. Noví majitelé se přestěhovali do výstavnější části kláštera a v roce 1842 vystavěli v bývalé klášterní zahradě nový zámeček, do něhož přesídlili.

Alternativní léčitelé doporučují dlouhodobý pobyt nebo častější návštěvy v ruinách chrámu hlavně lidem po mozkové obrně, mrtvici či všelijakých úrazech hlavy. Pobyt v Panenském Týnci údajně navozuje dobrou náladu, likviduje deprese, zahání chmury, dodává elán a sebevědomí. Žerotínové si zřejmě pečlivě vybrali místo, kde má chrám stát. Středověcí stavitelé se totiž na rozdíl od těch současných zajímali o působení zemských a kosmických energií.